Co si představit pod pojmem mikrobiom?
Pokud to velmi zjednodušíme, tak v případě našeho těla je to soubor všech mikroorganismů (bakterií, mikroskopických hub a parazitů, archaea a virů), které v nás a na nás žijí, jejich genů. Někdy definice zahrnuje i způsob, jak mikroorganismy komunikují mezi sebou navzájem a se s svým hostitelem nebo prostředím.
Co je to holobiont?
U člověka se dnes můžeme často setkat i s pojmem holobiont, který vnímá člověka (jedince) jako ucelený ekosystém složený z lidských buněk, ale i buněk všech našich mikroskopických obyvatel. Slovem mikrobiota pak označujeme mikroorganismy v nějakém prostředí (třeba ve střevě) a mikrobiom v užším významu může být označením jen pro geny těch mikroorganismů, ale často se ty pojmy vzájemně zaměňují, což může působit trochu obtíže.
Kolik mikrobů obývá naše tělo?
Odhaduje se, že počtem buněk mikroorganismy v našem těle převyšují počet lidských buněk až 1,5x. Odhady se různí a přesné číslo nikdo nezná. V roce 2020 byl publikován odhad, že bakterie, archea a mikroskopické houby v lidském těle čítají cca 39 bilionů buněk (tedy 3,9 x 1013).
Buňky mikroorganismů jsou ale velmi malé, takže jejich celková hmotnost se odhaduje jen asi na 1,5-2 kg. Naopak počtem genů (velikostí genetické informace) převyšují lidský genom až 100x (některé odhady říkají dokonce až 500x). Repertoár funkcí těchto genů je ovšem značně omezený ve srovnání s tím, co všechno umějí naše geny.
Jaký je “zdravý” mikrobiom?
Nabízelo by se jednoduše říct, že “NEVÍME”. Nejsprávnější definice by asi byla “je to takové složení mikrobiomu jedince, které je v dobré shodě s jeho genetickým nastavením, imunitním systémem a životním stylem a udržuje všechny funkce ve fyziologickém rozmezí”. Jenže to je u každého jedince trochu jiné, a proto nemůžeme říct, jaké konkrétní mikroorganismy a v jakém množství tvoří ten “správný a zdravý mikrobiom” konkrétního člověka. Často dokážeme definovat, jaké změny v mikrobiomu jsou špatné, nezdravé, jaký mikroorganismus je nežádoucí, neumíme ale definovat zdravý “fyziologický” mikrobiom.
Liší se mikrobiom v jednotlivých částech těla?
Lidský mikrobiom není homogenní, právě naopak! Různé části těla mají svůj typický mikrobiom a navzájem se liší jak co do hustoty osídlení mikroorganismy, tak taxonomickým složením. Rozlišujeme například mikrobiom kožní (a ten dále můžeme dělit dle lokalizace na sušších či vlhčích částech lidského těla), orální, vaginální, či asi nejbohatší komunitu, mikrobiom střevní. Pro konkrétního jedince je pak jeho mikrobiom stejně typický, jako například otisk prstu.
Jak mikrobiota komunikuje s naším organismem?
Mikroorganismy produkují do svého prostředí nejrůznější látky (molekuly), které mají schopnost vázat se na receptory (přijímače signálu) jiných mikroorganismů nebo lidských buněk a předávat tak nějaký signál – každá molekula může mít v této “chemické řeči” jiný význam. Některé buňky také té řeči rozumí, a jiné to neumí (nemají vhodné receptory). Látky produkované mikroorganismy, nebo i části mikroorganismů tak mohou aktivovat nebo zpomalovat růst jiných mikroorganismů, mohou ovlivňovat metabolismus lidských buněk, produkci hormonů, nebo mohou signalizovat do centrální nervové soustavy prostřednictvím produkce neurotransmiterů (látka, která slouží k přenášení vzruchů nervovým systémem).
Která onemocnění jsou spojena s narušením mikrobioty?
Takových onemocnění je celá řada, ale je důležité si připomenout, že asociace s dysbiózou (narušením rovnovážného stavu mikrobioty) nemusí nutně znamenat, že změna v mikrobiomu je příčinou (nebo hlavní či jedinou příčinou) onemocnění. Velmi často se jedná o mnoho drobných na sebe navazujících změn, kterými na sebe navzájem lidský organismus a jeho mikrobiální obyvatelé reagují, a jejichž konečným důsledkem je jak onemocnění, tak i změněný stav mikrobiomu.
S dysbiozou jsou spojovány například nejčastější onemocnění dutiny ústní, tedy zubní kaz a parodontitida, dále nejrůznější onemocnění zažívacího traktu včetně některých nádorových onemocnění, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, skupiny onemocnění, které souhrnně označujeme jako IBD (idiopatické střevní záněty), metabolický syndrom a cukrovka 2. typu, onemocnění srdce a cév, např. ateroskleróza (kornatění tepen), předčasný porod, onemocnění kůže včetně např. akné nebo psoriázy. Dále byly prokázány souvislosti s některými psychiatrickými diagnózami, např. s poruchami příjmu potravy. Pak byla dysbioza pozorována i u osob s narušenými cirkadiálními rytmy (včetně problémů souvisejících s jet lag neboli pásmovou nemocí). Dysbioza může stát i za rozvojem nejrůznějších alergií. Většina onemocnění spojených s dysbiozou ale patří mezi tzv. multifaktoriální onemocnění, tj., mikrobiom je jen jedním z mnoha faktorů, které se na jejich vzniku a/nebo rozvoji podílí.
Jak nám pomáhá zdravý střevní mikrobiom?
- Podporuje správné trávení a vstřebávání a významně ovlivňuje metabolismus.
- Je obrannou linií, zneškodňuje cizorodé a toxické látky a brání jejich pronikání dál do těla.
- Ovlivňuje vývoj imunitního systému, stimuluje antiinfekční imunitu.
- Vyrábí a uvolňuje důležité enzymy a neurotransmitery (chemické látky, které přenáší a zesiluje signály mezi neurony (známými také pod pojmem nervové buňky)).
- Brání vzniku potravinových alergií.
- Svými účinky na endokrinní soustavu napomáhá zvládat stres.
- Tlumí zánětlivé procesy v těle, které jsou spouštěčem chronických onemocnění dneška.
Co říkají o mikrobiomu odborníci?
Pro náš mikrobiom je důležité alespoň 10 hodin nejíst…“ vysvětluje docentka Monika Cahová v #20 epizodě podcast na téma Co je to mikrobiom a jak nám pomáhá? Dalšími odborníky jsou doktorka Lucie Najmanová, která nás provede galerií orálního (ústního) mikrobiomu a docent Jiří Hrdý, který mluví o mikrobiomu novorozence a mateřského mléka. Najdete v kapitole prevence a zdraví. Další informace jsou na stránkách mikrobiomové společnosti www.mikrobiom-cms.cz/pacienti-a-laici, která nám poskytla odpovědi na otázky.