Mléčná žláza je u člověka velmi složitá a dokonalá tkáň. Během těhotenství probíhá kompletní příprava k produkci mléka. Proběhnou změny, které nachystají prs ke svému úkolu. Objevuje se intenzivní pigmentace dvorce a bradavky, dochází ke zvětšení a zvýraznění mazových žláz. Tyto změny jsou pak signálem a směrovkou pro miminko na cestě k prsu.
Mateřské mléko se vytváří průběžně
Každé přisátí dítěte uvolňuje v mozku matky hormon prolaktin a ten způsobuje rychlejší tvorbu mléka vždy, když miminko saje. Čím je odběr mléka častější a intenzivnější, tím více může prolaktin působit a mléka se dotváří více. Hormon oxytocin působí reflexní uvolňování vytvořeného mléka do vývodného systému prsu.
Složení mateřského mléka
Mateřské mléko se mění v čase. Tvorba kolostra začíná přibližně od 16. týdne. Kolostrum se během několika dní přetváří v přechodné, a pak ve zralé mateřské mléko. Tento proces je trochu delší u maminek, které porodily předčasně. Mateřské mléko má trochu jiné složení během dne a noci. Mléko matky obsahuje nejen stavební kameny výživy – cukry, tuky a bílkoviny, ale obsahuje i bio aktivní komplex látek – protilátky, vitamíny, hormony, enzymy, růstové faktory pro dítě a mnohé další. Vlivem obsahu nenasycených mastných kyselin a vlivem jejich vyváženého poměru dochází k správnému budování membrán (obalů) buněk. Zásadní význam to má u zrání nervového systému, dotváření nervových drah, zrání smyslových orgánů a hormonálních tkání. Skladba mateřského mléka je natolik unikátní, že jej nelze nahradit ani napodobit. Má dokonale vyvážený poměr základních živin, cukrů, tuků a bílkovin. Množství a koncentrace jednotlivých živin, které kojené dítě v mléce dostává, se mění podle potřeby v průběhu dne i v průběhu kojení. Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/100 ml. Kojením se nastaví v organismu dítěte správná souhra dějů, které hospodaří s energií. Kojené děti jsou v dalším životě méně obézní.
Kolostrum
Kolostrum (neboli mlezivo) je prvotní mléko. Tvoří se v prsu někdy již od poloviny těhotenství. Velkým impulsem k tvorbě kolostra je porod dítěte a následné sání. Je produkováno asi 3–5 dní po porodu. Složením se kolostrum významně liší od zralého mléka. Je zpočátku husté, bělavě nažloutlé. Jde o komplexně působící „tekutinu“, která programuje vývojové děje novorozence. Kolostrum je plné živoucích buněk, genetických informací a „pomocníků“ v obranyschopnosti miminka. I malé množství mateřského mléka časně po porodu pozitivně ovlivňuje zdraví dítěte. Kolostrum obsahuje faktory, které se podílejí na růstu, zrání a funkčnosti střeva dítěte. Chrání prostupnost střevní bariéry pro nebezpečné mikroby a pro alergeny. Střevo dítěte obsahuje cca 70 % imunitního systému a přímo se zde stýká vnitřek těla dítěte s vnějším prostředím. Je zásadní pro správné nastavení systému obranyschopnosti a pro snížení četnosti alergií v pozdějším věku. I jediná láhev s umělým mlékem (formule) během prvních poporodních dní může mít dopad do nastavení křehké rovnováhy bakteriálního osídlení střeva.
Zralé mateřské mléko
Zralé mléko se začíná přetvářet z kolostra v době poporodního „nalití prsou“. Tento proces trvá přibližně 4 týdny. V té době jsou prsy plnější, maminka má pocit „nalévání“ až přeplněnosti. Po několika týdnech po porodu pocit velké plnosti mizí. Pocit měkkých prsou je normální, neznamenánedostatek mléka. Je-li dítě dobře přisáté, vypije si dost mléka dle své aktuální potřeby. Normální vzhled „trvalého“ mateřského mléka je bíle namodralý.
Od poporodního nalití prsou lze vysledovat dvojí měnlivý charakter mléka:
- tzv. přední mléko – určeno k zahánění žízně.
- tzv. zadní mléko, ke kterému se dítě „dopije“ po několika desítkách sekund. Toto mléko má měnlivý, ale dostatečný obsah tuku a větší množství sytících látek.
Složení mléka v základních živinách je měnlivé dle denní doby a doby od porodu, ale vždy respektuje výživové nároky dítěte.
Mikrobiom střeva člověka
Správné osídlení střeva má pozitivní vliv na výskyt alergických onemocnění v dalším vývoji dítěte. Ovlivňuje metabolismus a tím ovlivňuje rozvoj obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Má vliv na rozvoj zánětlivých onemocnění střev. Popisuje se vliv na vývoj mozku a hodnoty IQ. Formování mikrobiomu zásadně narušuje i malé množství umělého mléka (formule) podané v časném novorozeneckém období.
Co říkají o významu KOJENÍ naši odborníci?
Na toto téma máme natočených několik epizod. Rozebíráme KOJENÍ z pohledu neonatologa (lékařka Magdalena Chvílová Weberová), ale také mikrobiologa (mikrobiom novorozence a mikrobiom mateřského mléka):
- # 22 epizoda: Zdravá střeva už od narození
- # 25 epizoda: Fascinující mikrobiom mateřského mléka
- # 31 epizoda: Příprava na kojení v těhotenství
- # 32 epizoda: Kojení po porodu a v šestinedělí
Text, zabývající se kojením, vznikl z podkladů a s laskavým svolením MUDr. Magdaleny Chvílové Weberové.